Střelec Otto Walla dezertoval, s plnou polní, s opakovací puškou Mauser s šedesáti náboji a s dvěma handgranáty. Tak začíná konec mladého vojáka, rodáka z dnešního Horního Dvořiště, který vyskočil v dubnu 1945 z vojenského transportu mířícího z Českých Budějovic na Linec.
Působivý příběh poskládal novinář a spisovatel Jiří Bigas ze střípků v okolí bývalých Sudet, kde vyrůstal. Do tohoto kraje přišli po válce jeho rodiče, aby nahradili, podobně jako tisíce jiných přistěhovalců, původní německy mluvící obyvatele. Novou knihu nazval Zatracení. Pro spisovatele, který pracoval jako novinář, je to za krátkou dobu už šestá kniha popisující osudy obyvatel příhraničí za období posledních 70 let.
"Historie této části země mě stále fascinuje," říká spisovatel, jehož rodina přišla po válce do Horního Dvořiště ze Sedmihradska. "I to je oblast plná naplavenin. Nepřekvapuje mě, že jméno Bigas je katalánského původu, takže moji předkové se zřejmě stěhovali z dnešního Španělska," vysvětluje.
V jeho příběhu se dezertérovi podaří dostat k rodičům. Musí se kvůli prozrazení ukrývat v lese, počítá na prstech poslední dny války a začátek vytoužené svobody. Jenomže přichází vystřízlivění. Američtí a po nich sovětští vojáci. Vidí z úkrytu dalekohledem, jak popravují místní nacisty, kteří přežili válku jako civilisté, mimo jiné učitele. V lesní skrýši musí Otto přečkat dvě zimy, aby jednoho dne zbědovaný zjistil, že jeho rodná vesnice je vystěhovaná. Končí podobně jako tisíce jiných vyhnaných.
Ve svých knihách líčí Bigas příběhy sedláků, funkcionářů, útěkářů přes hranice i pohraničníků a zabývá se myšlenkou viny a zrady. Zajímají ho lidé, kteří se zřekli přesvědčení. Kvůli prospěchu i ze zoufalství. "Ačkoliv bydlím v Praze, do rodiště se stále vracím a sleduji, jak se tu lidé mění. Hodně se říká, že obyvatelé, kteří po válce nahradili Němce, přinesli jen devastaci. Je to složitější. Češi a východní Slováci osídlili už prázdnou krajinu. Začali hospodařit a vytvářet novou komunitu. Měli to těžké. Přišli do velkých statků, na které nebyli zvyklí, a většinou znali jen nájemné práce, třeba v lese. Chyběli drobní řemeslníci. Když se trochu stmelili, nastal komunistický převrat. Rozbil majetek i pospolitost, hranice stát zadrátoval," připomíná.
9. 12. 2014
Antonín Pelíšek, redaktor MF DNES, Mladá fronta DNES - jižní Čechy